PŘEDMLUVA

Často se cituje jeden Jungův výrok: „Díky bohu jsem Jung, a ne jungián.“ Robert H. Hopcke nám ve svém originálním Průvodci po Sebraných spisech C. G. Junga nabízí jedinečný příspěvek – díky němu se lépe seznámíme především s Jungem, ale i s jungiány. V průvodci nám poskytuje to, co on sám nazývá „plánovaný program“, který nám má usnadnit přístup k Jungovi i jeho ideám. Kniha je určena především neprofesionálům, kteří chtějí přímo od Junga slyšet, co řekl o dané oblasti jejich zájmu. Hopcke jim ve svém výkladu poskytuje pouze orientační body, které nejsou v žádném případě míněny jako definitivní tvrzení. Proto nám autor v celé knize připomíná, že stejně, jako se k vlastnímu nevědomí můžeme dostat přímo, nepotřebujeme ani žádného zprostředkovatele přístupu k Jungovým spisům. Čtenář je veden přímo ke zdroji. Poklad tu nepotřebuje žádného draka na stráži; díky Hopckovi je nyní bohatství Jungových spisů přístupné všem.

Ve snaze pomoci nám dostat se k Jungovi přímo odstranil Hopcke většinu tak zvaných záhad v přístupu k primárnímu zdroji – více než dvaceti svazkům Sebraných spisů C. G. Junga. Jeví se jako dokonalý průvodce netoliko pro ty, kteří se nikdy neodvážili navštívit Jungovy texty a bádat v nich, ale také pro ty, kteří se do tohoto průzkumného projektu chtějí pustit, nebo zjistit, co může Jung říci k námětu, jenž je zajímá – od archetypů až po UFO, od studia snů po praktickou psychoterapii.

Vzpomínám si, jak jsem já sám přišel poprvé do důvěrného kontaktu s Jungovými Sebranými spisy, pamatuji se na své váhání a ostych. Vysvětlil jsem si to tak, že je třeba nejdříve si něco o Jungovi přečíst, než začnu sám brázdit jeho spisy. Po pravdě řečeno, nevěděl jsem, jak začít. Mám začít s prvním svazkem a systematicky projít všech dvacet či více, které byly publikovány? Nebo bych se měl spolehnout na náhodu, uchopit imponující index ve dvacátém svazku, a potom po troškách přeskakovat od jednoho svazku ke druhému? Se kterým tématem bych měl začít: se sny, s neurózou, s alchymií? Porozumím těm spisům? Vždyť jsem pouhý začátečník! Nový průvodce tyto problémy – tj. jak se do takového studia pustit – vyřešil.

Nakonec pokládám za důležité poukázat na to, že Průvodce slučuje všechny úrovně. Hopcke dělí veškerá témata, jimiž se zabývá, do čtyř oddílů: pro začátečníky; pro ty, jež se chtějí dostat hlouběji; pro ty, jež zajímají příbuzné práce vztahující se k danému tématu a nakonec pro ty, kteří mají zájem o druhotné zdroje rozvádějící nebo rozšiřující původní Jungovy koncepty.

Práce jako Hopckova byla už dlouho nanejvýš potřebná a je tudíž velmi vítaná. Jsem si jist, že se ukáže být důležitým zdrojem pro ty čtenáře, kteří chtějí více porozumět Jungovi a jeho zkoumání duše.