ÚVOD

Teprve nyní začíná vzdělanému světu docházet, jak úchvatné syntézy lidského poznání dosáhl C. G. Jung. V začátcích své dráhy, kdy působil jako psychiatr a psychoterapeut, objevil u svých pacientů i v sobě realitu psýché a fenomenologii jejích projevů do takové hloubky, jíž dosud systematické pozorování nikdy nedosáhlo. Díky této zkušenosti byl schopen rozpoznat tutéž fenomenologii v kulturních výtvorech lidstva – v mýtech, náboženství, umění a literatuře. Pronikl až ke zdroji všech náboženství a kultur a objevil tak základ pro nový organický synkretismus lidského poznání a zkušenosti. Tento nový názor je tak vyčerpávající a všeobjímající, že jakmile bude pochopen, povede zákonitě k přímo revolučním změnám v lidském vidění sebe sama a světa.

Slovní prohlášení však nepostačují ke zprostředkování nových úrovní vědomí. Uvědomění „reality psýché“, které tento nový pohled na svět umožňuje, může dosáhnout pouze jedinec sám, dlouho a úporně pracující na svém osobním vývoji. Jung nazval toto individuální dílo individuací – což je proces, v němž si já se vzrůstající intenzitou uvědomuje svůj původ v archetypické psýché a svou závislost na ní. Tato kniha popisuje proces individuace, jeho stadia, proměny i nejvyšší cíl. Doufám, že tak malým dílem přispěji k cíli, jejž měl Jung na mysli, tedy k usmíření vědy a náboženství.